Planetové převodyPlanetové převodyVýpočet je určen pro geometrický a pevnostní návrh a kontrolu planetového ozubení s přímými a šikmými zuby. Program řeší následující úlohy.
Výpočty používají postupy, algoritmy a údaje z norem ISO, DIN, BS a z odborné literatury.
Seznam norem: ISO 6336, ISO 1328, DIN 867, DIN 3960, DIN 3990, ISO 6336-5 a další.
Uživatelské rozhraní.
Stáhnout.
Ceník, koupit.
Informace o syntaxi a ovládání výpočtu naleznete v dokumentu "Ovládání, struktura a syntaxe výpočtů".
Informace o účelu, použití a ovládání odstavce "Informace o projektu" naleznete v dokumentu "Informace o projektu".
Kompletní text týkající se teorie je umístěn v dokumentu Evolventní ozubení - teorie
Planetová soukolí jsou tvořena soustavou ozubených kol a unašečem. Takzvaná centrální ozubená kola jsou souosá s unašečem a centrální osou převodového mechanismu. Satelity jsou pak ozubená kola otočně uložená na unašeči a jsou v záběru s centrálními koly či mezi sebou. Satelity mohou mít jedno dvě či více ozubení. Dvou a vícestupňové satelity mají více konstrukčních variant s většími možnostmi, jsou však složitější a výrobně dražší.
Příklad jednoduchého planetového převodu s jednostupňovým ozubením satelitu je uveden níže. Tento základní typ planetového převodu je pak také komplexně řešen v tomto programu.
0 - Centrální kolo; 1 - Unašeč; 2 - Korunové kolo; 3 - Satelit.
Jestliže jsou u jednoduchého planetového převodu volné všechny tři základní členy (0, 1, 2), jedná se o diferenciál (2 stupně volnosti), který umožňuje skládat / rozkládat dva pohyby do jednoho. Toho se využívá například u obráběcích strojů (skládání) nebo u automobilového diferenciálu (rozkládání pohybu).
Jeli spojen s rámem jeden ze základních členů (0 nebo 2) vzniká planetový převod (1 stupeň volnosti) a to reduktor při pohonu směrem od centrálního kola nebo multiplikátor při pohonu směrem od unašeče. Pokud je s rámem spojen unašeč jedná se o normální převodovku neboli porovnávací převod.
Planetové převody je možné vzájemně řadit nejrůznějšími způsoby. Nejčastější způsob je řazení za sebou, kdy je celkový převodový poměr(účinnost) dán součinem dílčích převodových poměrů (účinností). U skládaných převodů je často používaná možnost brždění jednotlivých členů a tím řazení převodových stupňů.
Vzhledem k uvedeným výhodám je použití planetových převodů čím dále tím častější v celé řadě oblastí (například převodovky motorových vozidel, stavební stroje, zdihací zařízení, lodní převodovky, reduktory turbín atp.) Časté je také spojení planetového převodu s hydraulickým či třecím převodem.
V uvedených vzorcích jsou použity následující indexy.
Pro:
- centrální kolo - 0
- pro satelit - 1
- pro korunové kolo - 2
S ohledem na možnost montáže a funkci planetového soukolí není možné volit geometrii ozubených kol libovolně. Pro správnou funkci je nutné sledovat a dodržet několik následujících podmínek.
Satelity planetových soukolí zabírají s centrálními koly popřípadě s jinými satelity. V případě tohoto výpočtu dochází ke společnému záběru satelitu s centrálními koly (planeta, korunové kolo). Protože planetové kolo má společnou osu s korunovým kolem, musí být osová vzdálenost mezi satelitem a oběma centrálními koly shodná.
Pro obecně korigovaná kola tak platí že:
aw (0,1) = aw (1,2)
kde aw (0,1)=mt • (z0+z1)/2
• COS(alfat)/COS(alfawt(0,1))
kde aw (1,2)=mt • (z1+z2)/2
• COS(alfat)/COS(alfawt(1,2))
Pro jednoduché satelity a pro rovnoměrné rozložení satelitů je nutné splnit následující podmínku:
g = (abs (z0) + abs (z2))/P
Kde:
g - musí být libovolné celé číslo
P - počet satelitů
z - počet zubů
Tato podmínka zajišťuje minimální vůli mezi satelity vmin (1-2 mm, 0.05 in).
Maximální počet satelitů P = int(asin((da1+vmin)/(aw • 2)))
Převody ozubenými koly rozdělujeme na:
Silová soukolí - U
soukolí, určeného především pro přenos a transformaci
výkonu, je nutné provádět pevnostní návrh/kontrolu (Například pohony strojů,
průmyslové převodovky..).
Nesilová soukolí - U soukolí, u něhož je přenášený krouticí moment
minimální vzhledem k velikosti kol, není třeba provádět pevnostní
návrh/kontrolu (Například přístroje, regulační technika..).
Úloha návrhu planetového soukolí umožňuje na jedné straně značnou volnost ve volbě průměrových a šířkových parametrů ozubených kol, na druhé straně je nutné splnit řadu podmínek (souosost, smontovatelnost...) pro zaručení funkčnosti soukolí. Je tedy vhodné postupovat iteračně a řešení postupně zpřesňovat a dolaďovat sledované parametry.
Tímto postupem získáte rychlý náhled na parametry navrhovaného soukolí. I když je takto navržené soukolí normálně použitelné, můžete postupnou optimalizací řady parametrů podstatně zlepšit vlastnosti navrhovaného soukolí. Při návrhu postupujte následovně:
Před optimalizací parametrů proveďte nejprve "Rychlý (orientační) návrh" popsaný výše. Potom postupujte následovně:
Při návrhu nesilového soukolí není třeba řešit a kontrolovat pevnostní parametry. Zvolte proto přímo vhodný počet satelitů [4.1], zubů [4.3] a modul [4.9] a kontrolujte rozměry navrhovaného ozubení.
V tomto odstavci zadejte základní vstupní parametry navrhovaného ozubení.
Ve výběrovém seznamu vyberte požadovanou soustavu jednotek výpočtu. Při přepnutí jednotek budou okamžitě přepočítány všechny hodnoty.
Zvolte typ převodu. První část na řádce výběrového seznamu udává, který člen planetového převodu bude vstupní (je možné pro něj zvolit příkon a otáčky). Druhá část (za šipkou) udává člen výstupní. Při přepnutí jsou zároveň upraveny vstupy otáček [1.4] tak, aby otáčky vstupního členu byly nenulové.
Zadejte výkon na vstupním členu převodu. Běžné hodnoty se pohybují v rozsahu 0.1 - 3000 kW / 0.14-4200 HP, v extrémních případech až 65000 kW /100000 HP.
Tlačítkem vpravo dopočítáte maximální možný výkon pro aktuální parametry ozubení.
Zadejte otáčky vstupního členu převodu. Extrémní otáčky mohou být až 150 000 ot/min. Zaškrtnuté zaškrtávací tlačítko za vstupními buňkami signalizuje zamknutí příslušného členu planetového převodu. Po odškrtnutí se mechanismus chová jako diferenciál => Je možné volit otáčky dvou členů převodu.
Otáčky výstupního členu (tučné písmo) jsou funkcí počtu zubů jednotlivých kol. Jelikož počty zubů však není možné navrhovat libovolně, je vhodné podrobně řešit požadované výstupní otáčky v odstavci [4.0].
Zadejte požadované otáčky výstupního členu. Musí se pohybovat v rozsahu, který je uveden v zelené buňce. Po stisknutí tlačítka vpravo, budou předběžně navržené a zvolené počty zubů, tak aby byly dosažené požadované otáčky. Detailní řešení počtu zubů a otáček je možné provést v odstavci [14.0].
Je výsledek výpočtu a není možné jej zadávat.
Udává otáčky satelitu vůči unašeči. Jsou důležité pro výpočet únosnosti ložiska satelitu, které je často kritickým místem převodu.
Jde o převodový poměr mezi jednotlivými členy převodu. Důležitá je třetí hodnota - převodový poměr (z2/z0), což je hodnota porovnávacího převodu, který je používán pro další výpočty.
Při návrhu silového převodu zadejte v tomto odstavci další doplňující provozní a výrobní vstupní parametry. Snažte se být při volbě a zadávání těchto parametrů co nejpřesnější, protože každý z parametrů může mít značný vliv na vlastnosti navrhovaného soukolí.
Volí se především podle následujících hledisek:
Zpravidla se dodržuje zásada, že pastorek má mít vyšší tvrdost než kolo (20-60 HB), přičemž rozdíl v tvrdostech roste s rostoucí tvrdostí kola a s převodovým poměrem. Pro rychlou orientaci uvádíme rozdělení materiálů do 8 skupin označených písmeny A-H. Výběr materiálu proveďte v rozbalovacím seznamu zvlášť pro pastorek a pro kolo. Pokud potřebujete podrobnější informace o zvoleném materiálu, přepněte se do listu "Materiál".
Materiály
A,B,C,D tzv.
měkká kola
- Ozubení se vyrábí až po tepelném
zpracování, vyznačují se dobrou zabíhavostí, nekladou zvláštní požadavky na
přesnost a tuhost uložení, pokud je alespoň jedno kolo v soukolí ze zvoleného
materiálu.
Materiály E,F,G,H tzv. tvrdá kola - Vyšší výrobní náklady (kalení +100%, cementování +200%, nitridování +150%). Tepelné zpracování se provádí po výrobě ozubení. Komplikované dosažení potřebné přesnosti. Často jsou nutné nákladné dokončovací operace po tepelném zpracování (broušení, lapování).
Vlastní materiálové hodnoty - Pokud chcete použít na výrobu ozubení materiál, který není v dodané tabulce materiálů, je nutné zadat o vlastním materiálu řadu údajů. Přepněte se do listu "Materiály". Prvních 5 řádků v materiálové tabulce je vyhrazeno pro definici vlastních materiálů. Ve sloupci určeném pro pojmenování materiálu zadejte jméno materiálu (bude zobrazováno ve výběrovém listu) a postupně vyplňte všechny parametry na řádku (bílá políčka). Po vyplnění se přepněte zpět do listu "Výpočet", vyberte nově definovaný materiál a pokračujte ve výpočtu.
Nastavení těchto parametrů podstatně ovlivňuje výpočet koeficientů bezpečnosti. Proto se snažte o co nejlepší specifikaci při výběrů typu zatížení. Příklady hnacích strojů:
Nastavení těchto parametrů podstatně ovlivňuje výpočet koeficientů bezpečnosti. Proto se snažte o co nejlepší specifikaci při výběrů typu zatížení. Příklady hnaných strojů:
Nastavení tohoto parametru ovlivňuje výpočet koeficientu bezpečnosti. Typ uložení definuje součinitel nerovnoměrnosti zatížení vyvolaného především průhyby hřídelí. Typ uložení vyberte/odhadněte podle následující definice a obrázku.
Typ1: Tuhá skříň, tuhé hřídele, robustní, válečková nebo kuželíková
ložiska.
Typ2: Méně tuhá skříň, delší hřídele, kuličková ložiska.
Při volbě stupně přesnosti navrhovaného soukolí je nutné brát v úvahu podmínky provozu, funkčnost a výrobní možnosti. Při návrhu vycházíme z:
Přesnost ozubení se volí jen nezbytně nutná, protože dosažení vysokého stupně přesnosti je nákladné, obtížné a podmíněné vyššími nároky na technologické vybavení.
Tabulka drsností povrchu a maximálních obvodových rychlostí
| Stupeň přesnosti ISO 1328 |
3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9 | 10 | 11 |
| Stupeň přesnosti AGMA |
13 | 12 | 11 | 10 | 9 | 8 | 7 | 6 | 5 |
| Max.drsnost povrchu Ra max [mm] | 0.1-0.2 | 0.4 | 0.8 | 1.6 | 1.6 | 3.2 | 6.3 | 12.5 | 25 |
| Max.obvodová rychlost [m/s] přímé zuby | 80 | 60 | 35 | 15 | 8 | 5 | 3 | 3 | 3 |
| Max.obvodová rychlost [m/s] šikmé zuby | 100 | 80 | 50 | 30 | 12 | 8 | 5 | 3 | 3 |
Orientační hodnoty pro volbu stupně přesnosti podle oblasti určení.
|
Oblast určení |
Stupeň přesnosti ISO |
Stupeň přesnosti AGMA |
| Kontrolní kola | 2 - 4 | 13-12 |
| Měřící přístroje | 3 - 6 | 13-10 |
| Turbínové reduktory | 3 - 5 | 13-11 |
| Letecké reduktory | 3 - 6 | 13-10 |
| Obráběcí stroje | 3 - 7 | 13-9 |
| Letecké motory | 5 - 6 | 11-10 |
| Rychloběžné převodovky | 5 - 6 | 11-10 |
| Osobní automobily | 6 - 7 | 10-9 |
| Průmyslové převodovky | 7 - 8 | 9-8 |
| Lehké lodní motory | 7 | 9 |
| Válcovací stolice, lokomotivy | 8 - 9 | 8-7 |
| Těžké lodní motory, traktory | 8 - 9 | 8-7 |
| Stavební, zemědělské stroje | 8 - 10 | 8-6 |
| Textilní stroje | 7 - 9 | 9-7 |
Parametr určuje požadovanou životnost v hodinách. Orientační hodnoty v hodinách jsou uvedené v tabulce.
|
Oblast určení |
Trvanlivost |
| Stroje pro domácnost, zřídka používaná zařízení | 2000 |
| Elektrické ruční nástroje, stroje pro krátkodobý provoz | 5000 |
| Stroje pro 8 hodinový provoz | 20000 |
| Stroje pro 16-ti hodinový provoz | 40000 |
| Stroje pro nepřetržitý provoz | 80000 |
| Stroje pro nepřetržitý provoz s dlouhou dobou životnosti | 150000 |
Doporučené hodnoty koeficientu bezpečnosti se pohybují v rozmezí:
Rozhodněte se, chcete-li navrhovat přímé či šikmé ozubení. Pro volbu můžete použít následující doporučení:
Při "Automatickém návrhu" jsou nastaveny parametry soukolí na základě zadaných výkonových a provozních parametrů [1.0; 2.0] a na základě obecně platných doporučení. Ruční optimalizací však můžete většinou navrhnout ozubení s lepšími parametry (hmotnost, velikost), popřípadě upravit rozměry na základě svých konstrukčních požadavků.
V tomto odstavci určíte parametry obráběcího nástroje a hlavovou vůli v ozubení. Tyto parametry mají vliv na většinu rozměrů ozubení, tvar zubu a z toho vyplývající pevnostní parametry, tuhost, trvanlivost, hluk, účinnost a další. Pokud neznáte přesné parametry výrobního nástroje použijte normalizovaný typ z výběrového seznamu na řádce [3.1] a to:
1. DIN 867 (a=20deg, ha0=1.25, hf0=1.0, ra0=0.38, d0=0, anp=0deg, ca=0.25)
pro výpočet v jednotkách SI a
3. ANSI B6.1 (a=20deg, ha0=1.25, hf0=1.0, ra0=0.3, d0=0deg, anp=0, ca=0.35) pro
výpočet v palcový jednotkách.
Ve formuláři můžete definovat dva typy nástroje a to s protuberancí (A) a bez protuberance (B). Pokud definujete nástroj bez protuberance, zadejte rozměr protuberance d0=0. Rozměry nástroje zadávejte podle kót v obrázku v násobcích modulu "hodnota"x"modul" (výpočet v jednotkách SI) nebo jako podíl "hodnoty"/"Diametral Pitch" (palcový výpočet). Úhel záběru zvolte v odstavci [4]. Pata zubu může být buď zkosena nebo zaoblena. volte proto pouze jeden způsob.
V diagramu je vykreslen tvar zubu nástroje pro kolo/pastorek. Pokud změníte rozměry nástroje, stiskněte příslušné tlačítko, které zajistí překreslení podle aktuálních zadaných hodnot.
Přesný tvar zubu, ozubeného kola, kontrola interferencí atd. je popsána v odstavci o grafickém výstupu a CAD systémech.
Vnitřní ozubení je v převážné většině případů vyráběno obráběním pomocí kotoučového nástroje. Pro účely tohoto výpočtu budeme uvažovat nástroj, který má základní parametry shodné s navrhovaným ozubením (an0=an, b0=b, mn0=mn). Úhel b však není možné volit při výrobě vnitřního ozubení libovolně, je nutné vycházet z vlastností obráběcího stroje a z dostupných nástrojů a je vhodné tuto volbu konzultovat s technologem.
Příklad takového nástroje je na obrázku. Aktuální stav naostření nástroje odpovídá jeho jednotkové korekci x0. Při přeostření nástroje dochází ke změně korekce a tím i ke změně hlavového průměru nástroje. Pokud není velikost korekce x0 známa, stačí změřit aktuální hlavový průměr a změnou korekce x0 [3.13] doladit hlavový průměr da0 [3.14] na požadovanou hodnotu.
Jednotková hlavová vůle "ca" ovlivňuje průměr hlavové kružnice. Běžně se volí ca=0.25, což při běžně používaných korekcích zaručuje zabránění interference. Pokud jsou přesně známy parametry nástroje, je možné volit menší c* a to 0.15 až 0.1 a dosáhnout tím zvýšení součinitele záběru profilu. Interferenci je možné a vhodné zkontrolovat na detailním výkresu viz odstavec o grafickém výstupu a CAD systémech. Na řádku [3.10] je uvedena minimální hlavová vůle, kterou je možné dosáhnout zvoleným nástrojem. Volba menší hlavové vůle je signalizována červeným zbarvením vstupního pole. Tlačítko "<" přenese minimální hodnotu do vstupního pole. Minimální jednotkovou hlavovou vůli je možné zmenšit zvětšením výšky paty nástroje.
V tomto odstavci navrhnete geometrii ozubeného soukolí. Návrh geometrie podstatně ovlivňuje celou řadu dalších parametrů jako je funkčnost, bezpečnost, trvanlivost, cena.
Zvolte počet satelitů. Obvykle se používá 2 až 6 satelitů, nejčastěji se volí 3 satelity. V zeleném poli je uveden maximální možný počet satelitů pro daný počet zubů centrálního a korunového kola. Pokud není splněna podmínka smontovatelnosti, změní se barva buňky na červenou.
V řádku [4.3] zadejte počet zubů centrálního kola a korunového kola. Počet zubů satelitu je automaticky dopočítán. Jelikož není možné volit počty zubů v planetovém převodu libovolně (viz teoretická část), jsou chybné či nevhodné kombinace počtu zubů signalizovány červenou číslicí. Pro zjednodušení jsou v řádku [4.2] tlačítka, která umožňují zvětšovat/zmenšovat počet zubů přičemž jsou dopočítány počty zubů a jednotková posunutí tak, aby byly dodržené podmínky smontovatelnosti.
Počet zubů satelitu je možné měnit v úzkém rozsahu od optimální hodnoty (+-2). Změnu proveďte volbou ze seznamu na řádce [4.2]. Po změně jsou pak automaticky dopočítány hodnoty jednotkového posunutí tak, aby byla splněna podmínka souososti.
Obecně platí pravidlo, že zvyšování počtu zubů (při stejné vzdálenosti os) vede:
Obecně se doporučuje větší hodnota počtu zubů pro šikmé ozubení a větší výkony.
Určuje parametry základního profilu a je normalizován na hodnotu 20 stupňů.
Změnou úhlu záběru
a je možné ovlivnit funkční i pevnostní vlastnosti.
Změna úhlu záběru vyžaduje ovšem nestandardní výrobní nástroje.
Pokud tedy není zvláštní opodstatnění pro použití jiného úhlu záběru, použijte
hodnotu 20 stupňů.
Písmenem "X" je označena základní kružnice.
Zvětšením úhlu záběru je možné:
Volba hodnot
Pokud nemáte speciální požadavky na navrhované ozubení, doporučujeme použít 20 stupňů.
Ozubení se sklonem zubů = 0 (přímé
ozubení) se používá u pomaloběžných a silně namáhaných soukolí.
Ozubení se sklonem zubů > 0 (šikmé ozubení) se používá u rychloběžných soukolí,
vykazuje nižší hlučnost a lepší únosnost, dovoluje menší počet zubů bez
podřezání.
Úhel beta se volí obvykle z následují řady 6,8,10,12,15,20, 25,30,35,40 stupňů.
Posuvníkem nastavte hodnotu bezrozměrného koeficientu, který vyjadřuje poměr mezi šířkou a průměrem centrálního kola [4.8].
Tento parametr slouží pro návrh velikosti modulu a tím i základních geometrických parametrů kola (šířka, průměr). Doporučená maximální hodnota je uvedena v pravém sloupci a je závislá na zvoleném materiálu kol, na způsobu uložení kol a na převodovém poměru soukolí. Nastavení tohoto parametru proveďte tažením posuvníku umístěného na řádku [4.7]. Po nastavení tohoto parametru stiskněte tlačítko "Navrhnout ozubení". Tímto postupem navrhnete ozubení vyhovující požadované bezpečnosti [2.10] a ostatním vstupním parametrům.
Po proběhnutí "Návrhu ozubení" zkontrolujte rozměry (šířky a průměry kol, hmotnost). Pokud nejste s výsledkem spokojeni, upravte parametr poměru šířky pastorku k průměru [4.7, 4.8] a opakujte "Návrh ozubení".
Při spuštění "Návrhu ozubení" jsou postupně do výpočtu dosazovány moduly (DP) z tabulky, je dopočítána šířka ozubení a tak je zjištěn minimální modul (DP), který ještě vyhoví pevnostním podmínkám.
Menší hodnoty - návrh užšího kola, větší modul, přímé ozubení
Větší hodnoty - návrh širšího kola, menší modul, šikmé ozubení
Je to nejdůležitější parametr, který určuje velikost zubu a tím i soukolí. Obecně platí, že pro větší počet zubů je možné použít menší modul (větší hodnotu P pro palcovou verzi výpočtu) a naopak. V pravém rozbalovacím seznamu jsou normalizované hodnoty modulu / Diametral Pitch a při výběru z tohoto seznamu je vybraná hodnota automaticky doplněna do políčka vlevo.
Přepnutí mezi možností zadávat modul a nebo Diametral Pitch proveďte výběrem vpravo.
Šířka ozubení jednotlivých kol je měřena na roztečném válci. Po stisknutí tlačítka vpravo jsou vyplněné hodnoty, které odpovídají zvolenému poměru yd z řádku [4.7, 4.8].
Jsou závislé na zvoleném materiálu a typu konstrukce převodu [2.1,2.2,2.3,2.5]. Doporučený rozsah hodnot je uveden na předchozím řádku.
Je to společná šířka obou kol na valivých válcích. Pokud nejsou kola
přesazena, je to většinou šířka kola. Tato šířka je používána pro
pevnostní kontroly ozubení.
Je-li zaškrtávací políčko na tomto řádku zaškrtnuté, je "Pracovní šířka ozubení"
automaticky vyplněna menší hodnotou šířky ozubení z předchozího řádku [4.13]
Je počítána jako hmotnost plných válců (bez odlehčení a otvorů). Slouží pro rychlou orientaci při návrhu.
Poznámka: U vnitřního ozubení je hmotnost kola počítána jako trubka s tloušťkou stěny rovnou výšce zubu.
Na řádku je uveden vždy nejmenší z koeficientů pro
jednotlivá kola. V prvním
sloupci je koeficient bezpečnosti na únavu v dotyku, ve druhém sloupci pak
Jelikož není vždy snadné si představit vzájemný pohyb všech kol (zvláště u diferenciálního pohybu) je možné simulovat pohyb jednotlivých členů převodu. Zadejte krok, se kterým se bude pohybovat vstupní člen a pomocí posuvníku měňte úhel natočení vstupního členu.
Je to kolmá (nejmenší) vzdálenost mezi nepracovními boky zubů. Boční vůle je nutná pro vytvoření souvislé vrstvy maziva na bocích zubů a pro překlenutí výrobních nepřesností, deformací a tepelných dilatací jednotlivých členů mechanismu. Velmi malá vůle se vyžaduje u převodů řídících systémů a přístrojů a pokud ji nelze vyloučit, používá se soukolí s automatickým vymezováním boční vůle. Velkou boční vůli je třeba volit u silně namáhaných soukolí (teplotní dilatace) a rychloběžných soukolí (hydraulické odpory a rázy při vytlačování oleje z mezizubních prostorů).
V praxi se volí empiricky a je možné se
řídit doporučenými hodnotami na řádku [4.21].
Po zadání boční vůle je příslušným způsobem upravena pracovní osová vzdálenost [6.10] tak, aby vznikla zadaná boční vůle.
Korekcí samotného vnějšího nebo samotného vnitřního ozubení je možné ovlivňovat řadu parametrů. V prvé řadě je nutné zajistit funkčnost, dále je pak možné zlepšovat výkonové či pevnostní parametry. U planetového převodu je situace složitější. Korekci jednotlivých kol není možné měnit "libovolně". V prvé řadě je nutné zajistit souosost, což znamená, že osová vzdálenost centrálního kola a satelitu musí být stejná jako osová vzdálenost satelitu a korunového kola. Znamená to, že korekce jsou na sobě navzájem závislé a například při změně korekce satelitu je nutné změnit i korekci centrálního a korunového kola tak aby podmínka souososti zůstala zachována. V tomto odstavci můžete volit/měnit korigování jednotlivých kol, přičemž program bude hlídat parametry ozubení a v případě chybného či vybočujícího zadání budete upozorněni.
Dále můžete při změně korekce kontrolovat ty nejdůležitější kvalitativní parametry, jako je součinitel záběru, měrný skluz a bezpečnost.
Vlevo je detail ozubení a detail
obráběcího nástroje (je možné simulovat obráběcí proces).
V řádku [5.2-5.4] jsou uvedené některé minimální hodnoty korekcí pro dosažení zvolených parametrů jednotlivých kol.
Je to minimální hodnota korekce, kterou je možné použít, aniž by došlo k podříznutí zubů.
Je to minimální hodnota korekce, kterou je možné použít, aniž by došlo ke zúžení zubů.
Pro zachování podmínky souososti je možné měnit pouze jednu hodnotu korekce - v tomto případě satelitu. Ostatní korekce jsou dopočítány. Posuvníkem měníte korekci satelitu, aktuální hodnota je zobrazena na řádku [5.6]. Změna je odstupňována po desetině/setině modulu, přesnější (vlastní) hodnotu můžete zadat na řádku [5.6]
Na řádku
5.8 můžete zadat součet korekcí pro centrální kolo a satelit a pro
korunové kolo a satelit. Bohužel tyto hodnoty není možné volit libovolně, je
nutné dodržet podmínku vzájemné souososti (viz teoretická část). Dvě tlačítka
vpravo pak umožní nastavit hodnoty tak, aby byl jeden ze součtů nulový a druhý
je dopočítán tak, aby podmínka souososti
Mnohem častější úloha však bude nastavení těchto hodnot tak, aby bylo dosaženo požadované osové vzdálenosti což je řešeno na řádku [5.10].
Je uvedena osová vzdálenost pro
Pravděpodobně nejčastější geometrická úloha bude návrh korekcí tak, aby byla dosažena požadovaná osová vzdálenost. Při zachování rozumného tvaru zubů je možné pro daný modul a počty zubů dosáhnout osové vzdálenosti z intervalu, který je uveden v zelené buňce. Pokud potřebujete osovou vzdálenost jinou, musíte změnit počty zubů popřípadě modul (CP) ozubení.
Požadovanou osovou vzdálenost zadejte do vstupní buňky (musí být z intervalu dovolených hodnot) a stiskněte tlačítko "=aw" vpravo. Tím dojde k výpočtu a vyplnění hodnot součtu korekcí tak aby byla dosažena požadovaná osová vzdálenost.
Při změně korekcí je vhodné sledovat chování těchto ukazatelů. Překročení kritických hodnot je signalizováno změnou barvy číslice.
Detailní vysvětlení [8.1] a [8.2].
Je to bezrozměrný parametr (podíl tloušťky zubu a modulu) a je především závislá na tvaru zubu. Vliv mají následující parametry:
Zpravidla bývá 0.25 - 0.4. Větší pro malé hodnoty korekcí a kalená kola. Menší hodnota než doporučená je signalizována červeným textem, překročení hranice špičatosti zubu pak červeným políčkem.
Jedna z nejčastějších optimalizačních
úloh je nalezení takových korekcí x0, x1 a x2 aby byly vyrovnány měrné skluzy na
hlavách / patách centrálního kola a satelitu a satelitu a korunového kola. Princip je popsán v odborné literatuře. V
tomto výpočtu je na řádku [5.14, 5.15] uvedena velikost měrného skluzu na
patě (hlavě) centrálního kola a satelitu a na řádku [5.16, 5.17]
Stisknutím tlačítka vpravo nastavíte takovou hodnotu korekce x1 aby bylo dosaženo vyrovnání měrných skluzů pro dvojici centrální kolo/satelit nebo satelit/korunové kolo. Pokud by při výpočtu mělo dojít k překročení doporučených hodnot korekcí x0, x1, jsou použity krajní doporučené hodnoty => požadované vyrovnání měrných skluzů není možné dosáhnout.
Tento způsob optimalizace je vhodný pro kola s přibližně stejným počtem zubů a zhotovených ze stejného materiálu. Při různých počtech zubů přichází zuby jednoho kola častěji do záběru než zuby kola druhého a při vyrovnaných měrných skluzech je potom pata více namáhaného kola také více náchylná na tvorbu pitingu.
Podrobnější informace [10].
V tomto řádku vyberte který detailní profil zubu a nástroje má být zobrazen. Posuvníkem vpravo nastavíte natočení nástroje v záběru.
V tomto odstavci jsou přehledně vypsány všechny základní rozměrové parametry ozubení. Pro názornost uvádíme obrázek těch nejdůležitějších rozměrových parametrů. Pro hlubší vysvětlení jednotlivých parametrů doporučujeme použít odbornou literaturu.
Značení rozměrů dle ISO (DIN)
Je to bezrozměrný parametr (podíl tloušťky zubu a modulu) a je především
závislá na tvaru zubu. Vliv mají následující parametry:
- větší počet zubů [4.1] = větší sa*
- menší jednotkové posunutí [5.4] = větší sa*
- menší úhel záběru [4.2] = větší sa*
- větší úhel sklonu zubů [4.3] = větší sa*
- větší součinitel výšky hlavy zubu [3.1]= menší sa*
Doporučené hodnoty:
Zpravidla bývá 0.25 - 0.4. Větší pro malé hodnoty jednotkového posunutí a kalená
kola. Menší hodnota než doporučená je signalizována červeným textem, překročení
hranice špičatosti zubu pak červeným políčkem.
V praxi je někdy nutné dosáhnout
určité přesné hodnoty hlavového průměru. Pokud chceme zachovat již dané rozměry
ozubení, je možné mírně měnit průměr hlavové kružnice změnou hlavové vůle ca* v
odstavci [3.11]. Pro usnadnění tohoto výpočtu slouží následující tři řádky. V
druhém je uveden možný rozsah průměru hlavové kružnice ve třetím zadejte
požadovaný průměr.
Stisknutím tlačítka "->ca1" ("->ca2") provedete změnu hlavové vůle pro pastorek
(kolo).
V tomto odstavci jsou uvedeny minimální počty zubů, které je možné použít při nulové korekci, aniž by došlo k podřezání či zúžení zubu.
Jedná se o parametry, které podávají informace o kvalitě navrhovaného ozubení. Je vhodné jejich porovnání s doporučenými hodnotami.
Pro plynulý záběr soukolí je nezbytné, aby dříve
než ze záběru vystoupí jeden pár spoluzabírajících zubů, druhý již do záběru
vstoupil. Součinitel záběru v čelní rovině (levý sloupec) říká, kolik zubů je
současně v záběru. Při hodnotě ea=1 odpovídá meznímu případu, kdy je v
záběru trvale jeden pár. Při hodnotě
Podle náročnosti soukolí by neměl tento parametr být menší než 1.1 - 1.2.
Je to součet součinitele záběru v čelní rovině a osové rovině.
Pro jeho určení platí stejná doporučení jako pro
Na řádku [8.7 - 8.10] můžete přesněji definovat rozměry jednotlivých kol. Po odškrtnutí tlačítka na řádku [8.7] můžete definovat příslušné rozměry podle obrázku v záhlaví tohoto odstavce. Stisknutím tlačítka "<=" [8.7] vyplníte přednastavené hodnoty.
Tvar jednotlivých kol je zobrazen podle definice. Jestliže nejsou definovány vnitřní rozměry kol, jsou kola uvažována ve výpočtu jako plné válce.
Použití "Automatického návrhu" [2.10], návrhu ozubení [4.4] a výpočtu přesného mn [4.6] zruší definici kola a použije plné válce.
Tento parametr říká, jaký je poměr mezi průměrem patní kružnice a vnitřním průměrem ozubeného věnce dx/df (Obr). Nabývá hodnot v rozsahu 0-1. V případě že vyhodnocované kolo bude vyrobeno jako plný disk (bez odlehčení), je parametr = 0. Tento parametr má vliv na výpočet kritických otáček soukolí.
Je počítána jako součet jednotlivých válcových částí (ozubený věnec, stojina, náboj). Pokud je koeficient odlehčení di/df=0 je hmotnost kola počítána jako hmotnost plného válce (což je ve většině případů dostatečné). Slouží pro rychlou orientaci při návrhu.
Jsou otáčky, při nichž se úhlová
rychlost otáčení ztotožňuje s vlastní úhlovou frekvencí kmitání soukolí.
Je podíl otáček pastorku a "Kritických otáček".
Jestliže navrhované soukolí pracuje v oblasti kritických otáček (N ~ 1), je resonanční poměr N vyznačen červeným číslem. V tomto případě byste měli provést úpravy navrhovaného soukolí (změna počtu zubů) popřípadě konzultovat se specialistou.
Jedná se o ztráty výkonu v ozubení, ztráty v ložiskách a jejich součet.
V této části upřesněte způsoby výpočtu některých součinitelů. Po stisknutí tlačítka dojde k nastavení výchozích hodnot, které jsou nastavené na základě požadavků z odstavce [2.0]
K dispozici jsou tři výpočtové metody (B2006), (C2006) a (C1996).
Metoda B se hodí pro všechny typy čelních ozubených kol. Je poměrně
komplikovaná a při nevhodné volbě materiálů a stupně přesnosti vzhledem k zatížení
mohou být
hodnoty KV mimo realitu. Proto je
ve výpočtu možné nastavit horní mez KV (přednastaveno 5.0). Při jejím překročení
je vhodné zkontrolovat zvolený materiál a stupeň přesnosti vzhledem k zatížení ozubení.
K dispozici jsou
Podle ISO 6336-5 je doporučeno redukovat v případě plné reverzace (vložené kolo, planetové kolo, ozubený hřeben) hodnotu sFlim koeficientem 0.7. Je-li počet reverzací nižší, lze zvolit v závislosti na počtu reverzací během očekávané doby provozu ozubeného kola součinitel odlišný. V rozbalovacím seznamu vyberte hodnotu odpovídající vašemu návrhu.
Volba "Automaticky" vybere podle zvolených materiálů odpovídající způsob výpočtu koeficientu. Pokud potřebujete, můžete zvolit způsob výpočtu přímo výběrem ze seznamu.
Jestliže je použita optimální
modifikace profilu zubu s ohledem na vychýlení zubu při aktuální úrovni zatížení
vyberte "Optimální modifikace profilu". Volba tohoto parametru má vliv
na způsob výpočtu součinitelů
Ve výběrovém seznamu zvolte typ oleje. Pro méně namáhané převody je možné možné volit olej minerální, při vyšších rychlostech, větších přenášených výkonech a vyšších požadavcích na efektivitu je vhodnější použití oleje syntetického.
Některé výhody syntetických olejů
- Snížení celkových ztrát o 30% a více
- Snížení pracovní teploty oleje
- Zvýšení intervalu pro výměnu oleje 3-5x (snížení nákladů na údržbu)
Naproti tomu stojí vyšší cena, možné problémy s plastovými či pryžovými díly,
omezená smíchatelnost s minerálním olejem.
Doporučená viskozita je volena podle tvrdosti materiálu kol a obvodové rychlosti. Pokud vám doporučená hodnota nevyhovuje, odškrtněte zaškrtávací tlačítko a zadejte vlastní hodnotu.
Pokud zvolíte první položku ze seznamu "Auto", bude použita drsnost povrchu odvozená od zvoleného stupně přesnosti. Můžete však také zadat přesnou hodnotu, pokud ji znáte.
Zohledňuje vyšší únosnost pro omezený počet cyklů zatížení.
Součinitel je odvozen interpolací z příslušných křivek poškození (ISO6336, AGMA
2001-D04). Pro
počet cyklů N=1010 (značeno jako ∞) je hodnota součinitele volena
mezi hodnotou 0.85 až 1.00. Pro kritický provoz je volena hodnota 0.85,
Pokud jsou pevnostní hodnoty
použitého materiálu stanoveny podle normy ISO 6336-5, je součinitel korekce
napětí YST = 2. V případě použití pevnostních hodnot stanovených pro
zkušební vzorek bez vrubu
Vrub ozubeného kola (např. brusný vrub v patním přechodu zubu blízko kritického průřezu) obvykle zvyšuje hodnotu koncentrace napětí způsobenou patním přechodem, takže součinitel koncentrace napětí je patřičně větší. Pokud je vrub blízko kritického řezu, je pak součinitel YSg dosazen za YS.
Při zaškrtnutí zaškrtávacího tlačítka
je nahrazena hodnota součinitele YS hodnotou YSg. Hodnoty součinitele YSg jsou
vypočítány v odstavci
V tomto odstavci jsou uvedeny všechny potřebné hodnoty napětí (ohyb, dotyk) pro výpočet koeficientů bezpečnosti.
Běžně se provádějí dva základní pevnostní výpočty a to na ohyb a na dotyk. V tomto výpočtu jsou počítány následující koeficienty bezpečnosti:
Koeficienty bezpečnosti jsou uvedeny vždy pro odpovídající dvojici kol (centrální kolo - satelit, satelit - korunové kolo).
Jako výchozí hodnoty koeficientu bezpečnosti můžete použít:
Koeficienty bezpečnosti můžete následně upravit podle všeobecných doporučení pro volbu koeficientů bezpečnosti a podle vlastních zkušeností.
V tomto odstavci jsou uvedeny dva
základní kontrolní rozměry ozubení. Jedná se o rozměr přes zuby W [11.3] a
rozměr přes válečky a kuličky M [11.6]. Po odškrtnutí zaškrtávacího políčka
napravo od hodnoty počtu zubů přes které se měří [11.2] a průměru
válečku/kuličky [11.5] můžete zadat vlastní hodnoty.
V případě, že se snažíte zjistit parametry neznámého kola je možné použít tento nástroj. Na kole odměříte příslušný kontrolní rozměr, zadáte ho do příslušného vstupního pole a výpočet provede úpravu korekce x1 (SumX) v odstavci [5.0] tak, aby se vypočítaný rozměr W nebo M shodoval s naměřeným.
V této části je uveden kompletní
výpočet úchylek dle
Pokud potřebujete nezávisle na aktuálním výpočtu spočítat úchylky pro jiné rozměry ozubení, odškrtněte zaškrtávací tlačítko na řádku [11.14]. Barva vstupních buňek [11.15, 11.16, 11.17] se změní na bílou a můžete zadat vlastní hodnoty rozměrů ozubení.
Průměr d: 5-10000
Šířka b: 4-1000
Platný rozsah vstupních hodnot pro
Stupeň přesnosti Q: 4-10
Modul mn: 0.2-10
Průměr d: 5-1000
V zatíženém soukolí vznikají síly, které jsou přenášeny na konstrukci stroje.
Je síla, která vzniká působením unašeče satelitů na satelit (či opačně).
Pokud se otáčí
Síla je ve výpočtu odvozena od odhadnuté hmotnosti satelitu a to včetně odlehčení viz [8.4].
Je vektorový součet sil Fc-p a Fc [12.5, 12.6].
Hodnota krouticího momentu použitá pro pevnostní kontrolu.
Otáčky
U ozubení se šikmými zuby vzniká dodatečný ohybový moment, který působí na satelit a který je nutno brát v úvahu při návrhu ložisek a hřídele satelitu. U centrálních kol (centrální kolo a korunové kolo) dodatečný ohybový moment nevzniká.
Je další důležitý kvalitativní parametr, který má
vliv na vyžadovanou přesnost soukolí [2.6] a na způsob mazání (Mazání
kol).
Je další kvalitativní ukazatel, který je používán pro výpočet "Součinitele nerovnoměrnosti zatížení zubu".
Jedním z konstrukčních požadavků může být i dosažení přesných výstupních otáček. K tomu je možné použít postupu v tomto odstavci. Výpočet probíhá tak, že je pro všechny kombinace zubů centrálního kola a satelitu z rozsahu definovaného v řádku [14.3, 14.4] dopočítán odpovídající počet zubů korunového kola. Následně jsou pro každou kombinaci dopočítány otáčky výstupního členu. Výsledky jsou seřazeny do tabulky [14.5].
Výpočet spustíte tlačítkem na řádku [14.6]. Po ukončení výpočtu je nejlepší výsledek automaticky přenesen zpět do hlavního výpočtu. Po výběru jiného řešení z tabulky jsou odpovídající počty zubů opět přeneseny do hlavního výpočtu.
V tomto odstavci jsou navrženy průměry hřídelí (ocel), které odpovídají požadovanému zatížení (přenášený výkon, otáčky). Tyto hodnoty jsou pouze orientační, pro konečný návrh je vhodné použít přesnějšího výpočtu.
V praxi často nastává situace, že jste postaveni
před neznámé ozubení a je nutné dopočítat jeho parametry (konkurenční srovnání,
výroba náhradního kola....). Proto je zde jednoduchý nástroj, který by měl
usnadnit prvotní výpočet základního parametru - modulu.
Je zřejmé, že uvedený postup vyžaduje určitou praxi a zkušenost, nicméně u běžných ozubení, u kterých se dá předpokládat, že byly vyráběny běžnými normalizovanými nástroji a postupy, vede celkem spolehlivě k rozumným výsledkům.
V tomto odstavci jsou k dispozici pomocné výpočty. Při zadávání hodnot použijte stejné jednotky jako v hlavním výpočtu. Přenos zadaných a spočítaných hodnot do hlavního výpočtu provedete stisknutím tlačítka "OK".
Výpočet KHb a YSg je popsán níže.
Výpočet KHb se skládá z posloupnosti několika kroků.
1) Výpočet fsh = f(Fm, dsh, K',
l, s, b1,
d1)
2) Výpočet fma = f(fHb1
, fHb2)
... [11.29]
Z hodnot fsh a fma (popřípadě fsh2, fca, fbe) je vypočítána hodnota Fbx
3) Výpočet Fbx
= f(fsh, fma, fsh2, fca, fbe, B1, B2)
4) Výpočet yb
= f(Fbx, sHlim)
5) Výpočet Fby
= f(Fbx,
yb)
6) Výpočet KHb = f(Fby,
Fm,
cgb,
b)
Řadu součinitelů je možné definovat několika metodami a je nutná dobrá znalost navrhovaného / kontrolovaného soukolí. Pro základní návrh stiskněte tlačítko "Nastavení výchozích hodnot". Tím nastavíte výpočet do základního stavu následovně:
- [17.5] ... nastaven podle volby
[2.5]
- [17.7, 17.8] ... rozměry odhadnuty z velikosti soukolí a z nastavení [17.5]
- [17.14, 17.15] ... nastaven podle zvoleného stupně přesnosti [2.6]
Poté můžete postupně zadávat a nastavovat ty parametry, které znáte, či můžete odhadnout.
Vlastní hodnoty můžete zadávat po odškrtnutí zaškrtávacího políčka u příslušného vstupu.
Přednastavena je hodnota, která vychází z patního průměru pastorku a minimálního průměru hřídele [8.4]. Pokud znáte průměr hřídele odškrtněte zaškrtávací tlačítko a zadejte vlastní hodnotu.
Zde zvolte typ ozubení.
V seznamu vyberte odpovídající uložení pastorku podle obrázku. Přednastaveno je podle [2.5].
Předběžně je hodnota l a s odvozena z šířky kol a z nastaveného uložení soukolí [17.5]. Po odškrtnutí zaškrtávacího tlačítka můžete zadat vlastní hodnoty.
Hodnoty fsh, fsh2, fma, fca, fbe popisují deformace ozubených kol, úchylky kol, úchylky uložení. Hodnoty fsh2, fca a fbe nejsou v tomto výpočtu řešené a pokud neřešíte úplnou rovnici pro výpočet Fbx [17.15] mohou být nulové. Hodnoty fsh a fma můžete přímo zadat, nebo použít hodnoty počítané z parametrů z předchozích řádků.
Ze seznamu zvolte příslušnou modifikaci sklonu zubu. Detaily jsou uvedené v ISO6336:1(2006)
V seznamu volíte způsob výpočtu Fbx.
1. Vlastní hodnota
2. Ozubené soukolí, u nichž velikost a přiměřenost pásma dotyku není prokázána
a vzájemný dotyk pod zatížením je nedokonalý.
3. Ozubené soukolí s ověřenou polohou pásma dotyku (např. modifikací zubů nebo
ustavenim ložisek).
4. Pokud jsou vedle deformaci tělesa pastorku a jeho hřídele brány v úvahu i
deformace kola / hřídele kola a deformace skříně a posuvy ložisek.
Zpět do odstavce [9.0] se dostanete stisknutím tlačítka "OK". Zároveň je nastaven výpočet KHb ve výpočtu součinitelů podle ISO6336.
Vyplňte parametry vrubu podle obrázku. Po stisknutí tlačítka "OK" se přepnete zpět do odstavce [9.0] a součinitel YS je nahrazen součinitelem YSg.
V seznamu vyberte typ materiálu, pro který chcete určit materiálové vlastnosti.
Použité vztahy jsou určeny pro tři stupně kvality materiálu ML, MQ a ME
- ML představuje nejmírnější požadavky na kvalitu materiálu a na proces jeho
tepelného zpracování během výroby ozubeného kola.
- MQ představuje požadavky, které může splnit zkušený výrobce při rozumných
výrobních nákladech.
- ME představuje požadavky, které musí být splněny při požadavku vysoké provozní
spolehlivosti.
Zadejte tvrdost povrchu. Na základě typu materiálu a jeho tvrdosti jsou určené jeho parametry. Na koci řádku je uveden rozsah tvrdostí, pro které výpočet parametrů platí. Pro zadání tvrdosti můžete volit mezi různými jednotkami a to HV, HB a HRC.
Pokud zadáváte vlastní materiálové hodnoty a budete přidávat materiál do tabulky materiálů, zvolte správně označení. Podle tohoto označení jsou pak v pevnostním výpočtu voleny některé koeficienty.
Po odškrtnutí tlačítka na řádku [18.5] je možné zadat vlastní popis materiálu, který bude v materiálové tabulce uveden a budete podle něj vybírat materiál v odstavci [2.0].
Ze seznamu vyberte jeden z 5ti řádků určených pro uživatelem definované materiály. Při přenosu hodnot bude přepsán původní obsah v tabulce materiálů bez upozornění.
Při rozhodování o způsobu mazání ozubení se řiďte následující tabulkou.
| Typ mazání | Obvodová rychlost v | |
| [m/s] | [ft/min] | |
| Brodivé mazání | < 12 | < 2400 |
| Tlakové rozstřikové mazání | > 12 | > 2400 |
| Olejovou mlhou | > 60 | > 12000 |
Informace o možnostech 2D a 3D grafického výstupu a informace o spolupráci se 2D a 3D CAD systémy naleznete v dokumentu "Grafický výstup, CAD systémy".
Těmito parametry nastavte zkosení ozubeného kola podle obrázku.
Kromě standardního zobrazení, které
se používá na výkresech sestav a detailů je možné vykreslit i detailní zobrazení
zubu, detail celého kola, zobrazení záběru kol a výkres nástroje. Bok zubu je
počítán ze simulace záběru nástroje s obráběným kolem, což umožňuje zjistit
přesný tvar zubu včetně paty zubu. Detailní výkres celého kola pak může sloužit
jako podklad pro zhotovení přesného modelu ve 3D CAD systému, nebo jako vstupní
data pro výrobu kola.
Na listu "Souřadnice"
jsou v tabulce uvedeny souřadnice bodů pravé strany křivky zubu v souřadné soustavě X,Y s bodem 0,0 ve středu kola. Pro přepočítání a
vygenerování aktuálních souřadnic podle nastavení z odstavce [19] stiskněte
tlačítko "Občerstvit".
Výrobní nástroj (B) jehož rozměry jsou definované v odstavci [3] je odvalován postupně po kružnici (C) s krokem úhlu W a vytváří tak křivku zubu (A) v jednotlivých bodech (2).
Zde zadejte počet zubů, které mají být vykresleny v částečném vykreslení.
Definuje počet bodů (úseků) na hlavě
poloviny zubu viz obrázek [19.4], odkaz (1).
Rozsah povolených hodnot: <2 - 50>, doporučeno: 5
Definuje počet bodů (úseků), které
tvoří kompletní bok zubu viz obrázek [19.4], odkaz (2).
Rozsah povolených hodnot: <10 - 500>, doporučeno: 30 a více
Definuje přírůstek úhlu po kterém se
odvaluje (pootočí) nástroj při obrábění boku zubu viz obrázek [19.4], úhel W.
Rozsah povolených hodnot:
<0.02 - 10>, doporučeno: 0.5
Definuje, kolik bude zobrazeno poloh
při vykreslení záběru zubů.
Rozsah povolených hodnot: <3 - 100>, doporučeno: 20
Jelikož je nutné a vhodné kontrolovat u vnitřního ozubení nejen záběr vlastních zubů ale i možné kolize zubů je v případě vnitřního ozubení vygenerován výkres kompletního záběru vnějšího i vnitřního kola. Počet kopií zubu při kontrole záběru [19.9] v tomto případě udává počet kopií pastorku.
Udává pootočení pastorku mezi jednotlivými kopiemi pastorku, které jsou generované při kontrole záběru.
Přepínač "Výkres bez os" definuje, jestli budou ve vkládaném výkrese odstraněny osy.
Nastavením úhlu můžete ovlivnit natočení prvního zubu (zubové mezery u vnitřního ozubení) vzhledem ke středu příslušného kola. Při nulovém úhlu natočení je vykreslen první zub na svislé ose směrem vzhůru. Kladný úhel pootáčí příslušným kolem proti směru hodinových ručiček.
Pro zjednodušení nastavení polohy (úhlu natočení) jednotlivých kol nebo jejich částí slouží čtyři tlačítka na této řádce.
Pokud potřebujete vytvořit přesný model ozubení ve 3D CAD systému, postupujte následovně:
Ukázka 3D modelu
Informace o nastavení parametrů výpočtu a nastavení jazyka naleznete v dokumentu "Nastavení výpočtů, změna jazyka".
Všeobecné informace o tom, jak je možné měnit a rozšiřovat sešity výpočtu, jsou uvedeny v dokumentu "Úpravy sešitu (výpočtu)".
Způsob tepelného zpracování
1...Tepelně nezpracovaná, normalizačně žíhaná
2…Zušlechtěná
3…Cementovaná, kalená, povrchově kalená
4…Nitridovaná
ISO 6336-1:2006
- Calculation of load capacity of spur and helical gears - Part 1: Basic
principles, introduction and general influence factors
- Calcul de la capacité de charge des engrenages cylindriques a dentures droite
et hélicoidale - Partie 1: Principles de base, introduction et facteurs généraux
d'influence
- Výpočet únosnosti čelních ozubenych kol s přímými a šikmými zuby - Část 1:
Základní principy, doporučení a obecné ovlivfňující faktory
ISO 6336-2:2006
- Calculation of load capacity of spur and helical gears - Part 2: Calculation
of surface durability (pitting)
- Calcul de Ia capacité de charge des engrenages cylindriques à dentures droite
et hélicoidale - Partie 2: Calcul de la résistance à la pression de contact (piqure)
- Výpočet únosnosti čelních ozubených kol s přímými a šikmými zuby - Část 2:
Výpočet trvanlivosti povrchu (pitting)
ISO 6336-3:2006
- Calculation of load capacity of spur and helical gears - Part 3:
Calculation of tooth bending strength
- Calcul de la capacité de charge des engrenages cylindriques à dentures droite
et hélicoïdale - Partie 3: Calcul de la résistance à la flexion en pied de dent
- Výpočet únosnosti čelních ozubených kol s přímými a šikmými zuby - Část 3:
Výpočet pevnosti v ohybu zubu
ISO 6336-5:2003
- Calculation of load capacity of spur and helical gears – Part 5: Strength and
quality of materials
- Calcul de la capacité de charge des engrenages cylindriques à dentures droite
et hélicoïdale – Partie 5: Résistance et qualité des matériaux
- Výpočet únosnosti čelních ozubených kol s přímými a šikmými zuby – Část 5:
Údaje o pevnosti a kvalitě materiálů
ISO 1265
- Metalic materials - Conversion of hardness values
- Matériaux métalliques - Conversion des valeurs de dureté
- Metallische Werkstoffe - Umwertung von Hartewerten
- Kovové materiály - Převod hodnot tvrdosti
ISO 1328-1:1997
- Cylindrical gears - ISO system of accuracy - Part 1: Definitions and allowable
values of deviations relevant to corresponding flanks of gear teeth
- Engrenages cylindriques - Systéme ISO de precision - Partie 1: Définions et
valeurs admissibles des écarts pour les flanc homologues de la denture
- Toleranzensystem ISO - Teil 1: Toleranzen fur Flankenlinienabweichungen
- Čelní ozubená kola - Soustava přesnosti ISO - Část 1: Definice a mezní úchylky
vztažené na stejnolehlé boky zubů ozubeného kola.
ISO 1328-2:1997
- Cylindrical gears - ISO system of accuracy Part 2: Definitions and
allowable values of deviations relevant to radial composite deviations and
runout information
- Engrenages cyindriques - Systéme ISO de precision Partie 2: Definitions et
valeurs admissibles des ecarts composés radiaux et information sur le faux-rond
- Čelní ozubená kola - Soustava přesnosti ISO - Část 2: Definice a hodnoty
dovolenych úchylek relevantní k radiálním kinematickým úchylkám a informativně k
obvodovému házení.
ISO 1122-1:1998
- Vocabulary of gear terms - Part 1: Definitions related to geometry
- Vocabulaire des engrenages - Partie 1: Définitions géométriques
- Slovník termínů ozubení - Část 1: Definice vztahující se ke geometrii
ANSI/AGMA 2001-D04
AMERICAN NATIONAL STANDARD Fundamental Rating Factors and Calculation Methods
for Involute Spur and Helical Gear Teeth
AGMA 908-B89
Geometry Factors for Determining the Pitting Resistance and Bending Strength of
Spur, Helical and Herringbone Gear Teeth
ANSI/AGMA 2015- 1-A01
Accuracy Classification System - Tangential Measurements for Cylindrical Gears
ANSI/AGMA 2015-2-A06
Accuracy Classification System - Radial Measurements for Cylindrical Gears
^