Grafický výstup.

Řada výpočtů podporuje grafický výstup 2D výkresů a spolupracuje s vybranými CAD programy, včetně 3D parametrických modelářů. V takovém případě výpočet obsahuje odstavec (na konci výpočtu) "Grafický výstup". V tomto odstavci jsou příkazy pro vytvoření výkresu (DXF soubor) nebo přímo pro vložení výkresu do příslušného 2D CAD systému. Pokud výpočet podporuje i spolupráci se 3D CAD systémy, je v odstavci umístěno příslušné tlačítko pro aktivaci vkládacího dialogu.

3D CAD systémy.

Tlačítko s prostorovým obrázkem a nápisem "3D" aktivuje dialog pro vložení modelu či sestavy do 3D CAD systému.

Modul, který se stará o spolupráci výpočtů a 3D CAD systémů není součástí základní instalace výpočtů. Příslušný modul si musíte vybrat podle typu CAD sytému na našich Internetových stránkách, stáhnout jej a nainstalovat. U modulu naleznete příslušnou nápovědu.

2D CAD systémy.

Princip činnosti: Výpočet vygeneruje vybraný výkres do dočasného souboru ve formátu DXF a následně vloží tento soubor do vybraného 2D CAD systému. Řešení je otevřené, což znamená, že můžete definovat vlastní výkres na základě vypočítaných hodnot a můžete také připojit další CAD systém (obecně libovolný program, který umí načíst DXF formát).

Vložení 2D výkresu.

  1. V seznamu "Výstup 2D výkresu do" vyberte cílový CAD systém (cílový program) do kterého chcete generovat obrázek nebo "DXF Soubor" pro vygenerování výkresu do souboru formátu DXF.
  2. V seznamu "Měřítko 2D výkresu" nastavte měřítko výkresu. Výkres je vždy vytvořen v měřítku 1:1. Měřítkem nastavíte pouze určité parametry výkresu, například velikost textu, velikost přesahu os.
  3. Pokud je to třeba, nastavte i další ovládací prvky. Většina výpočtů obsahuje i další nastavovací možnosti, které jsou závislé na výpočtu a typu vykreslovaného objektu. Vysvětlení těchto doplňkových voleb naleznete v nápovědě příslušného výpočtu.
  4. Vykreslení spusťte stisknutím tlačítka s ikonou požadovaného výkresu.
Příklad tlačítek 2D výkresů.

Tip: Ve většině případů plně postačuje výběr volby měřítka "Automaticky", které je nastaveno vzhledem k velikosti kreslených objektů.
Upozornění1: CAD systém (cílový program) musí být spuštěn před generováním výkresu. Pokud spuštěn není nebo dojde-li při komunikaci mezi výpočtem a cílovým programem k chybě, máte možnost uložit výkres do souboru ve formátu DXF.
Upozornění2: Pokud používáte lokální jazykové nastavení klávesnice, používejte shodný typ klávesnice ve výpočtu i v cílovém programu (pro bezchybnou komunikaci příkazem "SendKeys").

Vykreslení tabulek.

Řada výpočtů (ozubení, pružiny…) umožňuje vložit do výkresu také příslušnou tabulku s textovými informacemi o spočítaném objektu. Tabulku vyberte z příslušného seznamu (v případě že výpočet umožňuje vložení více různých typů). Vykreslení tabulky spusťte stisknutím tlačítka „Vykreslit tabulku“.

Nastavení parametrů tabulek.

Parametry vykreslovaných tabulky nastavíte na listu „DXF“ v odstavci 9.0

Můžete nastavit:

Tabulky naleznete na listu „DXFTabulky“. Můžete v nich upravovat text, přidávat / ubírat řádky, měnit jejich formát, šířku či výšku buněk.

Nastavení vlastností výkresu.

V generovaném výkresu můžete nastavit například typ a název použitých čar, jména používaných hladin a další. Vše je možné nastavit v listu, který se jmenuje "DXF". Pro změnu nastavení je nutná alespoň základní znalost DXF formátu (grafický vektorový formát).

Poznámka: Popisy formátu DXF a řadu souvisejících dokumentů naleznete například na Internetu.

Generování DXF souboru výkresu se skládá z následujících 3 kroků.

  1. Kopírování hlavičky (obsahuje definici typů čar a použitých hladin) [4.0, 5.0].
  2. Zápis entit tvořících výkres (generuje výpočet).
  3. Kopírování ukončení DXF souboru [6.0].

Změnu nastavení můžete provést v buňce 4.0 DXF Header Definition (ISO, mm) - resp. 5.0 DXF Header Definition (ANSI, Inch) podle použité soustavy jednotek. Buňka obsahuje definici typu použitých čar a hladin ve formátu DXF. Pokud měníte název hladin, musíte příslušnou změnu názvu provést ještě ve jménech hladin 3.0 Layer Names.

Vytvoření vlastního výkresu.

Jelikož je DXF formát poměrně jednoduchý na zápis (ASCI Text), je možné snadno vygenerovat prostředky Excelu vlastní výkres ve formátu DXF.

Postup:

  1. Vytvořte v Excelu vzorec (skupinu vzorců), jejichž výsledkem bude kompletní popis výkresu ve formátu DXF v jedné buňce.
  2. Pojmenujte buňku, obsahující tuto definici libovolným jménem.
  3. Zapište toto jméno do buňky 7.0 Name of Cell Containing the User Part.

Výkres vykreslíte do vybraného CAD systému (programu) stisknutím tlačítka "Draw User View".

Poznámka: Formát DXF vyžaduje oddělování atributů a jejich hodnot koncem řádku. Pro úsporu místa a zjednodušení práce je možné při definici používat také znaku středník ";", který je při generování DXF souboru nahrazen znakem "Konec řádku".
Srovnejte:
Formát DXF možný DXF zápis ve výpočtu
0
 LINE
 8
 0

10
 -2.0
 20
 -2.0
 .....

0;LINE;8;0;10;-2.0;20;-2.0....
Tip: Ukázku uživatelské definice výkresu naleznete v buňce 8.0 DXF User Part Definition String.

Připojení CAD systému (cílového programu).

Komunikace mezi výpočtem a CAD systémem (cílovým programem) je prováděna pomocí DDE komunikace a pomocí příkazu "SendKeys", který simuluje stisknutí posloupnosti kláves v cílovém programu. Do cílového programu jsou zaslány příkazy, které v cílovém programu způsobí vložení či zobrazení výkresu.

Nový CAD systém (program) přidejte následovně.

  1. Vytvořte tabulku obsahující posloupnost příkazů, které budou zasílané do CAD systému (programu).
  2. Pojmenujte tuto tabulku.
  3. Přidejte (modifikujte) řádek definující komunikaci v tabulce "1.0 DXF Output Target Applications Table". a vyplňte řádek požadovanými údaji.
Popis tabulky "1.0 DXF Output Target Applications Table".
Sloupec Popis
Selection List Název cílového programu pro výběrový seznam
Command's Table Name Jméno tabulky obsahující příkazy zasílané do cílového programu
SendKeys App Name  Jméno cílového programu pro zasílání příkazů metodou "SendKeys"
DDE App Name Jméno cílového programu pro zasílání příkazů metodou DDE
DDE Topic Řetězec, který je posílán do cílového programu při inicializaci komunikace

 

Popis tabulky obsahující příkazy pro cílový program.

V tabulce za sebou následují řádky, obsahující střídavě název komunikace ("SendKeys" nebo "DDE") a příkaz, který bude do cílového programu zaslán.

Příklad tabulky:
SendKeys
Posloupnost kláves zasílaných do cílového programu
DDE
Příkaz zaslaný cílovému programu
...................................

 

Tip1: Více informací o možnostech komunikace mezi programy, jejím formátu a možnostech naleznete v nápovědě Excelu, odborné literatuře a na Internetu.
Tip2: Při definici nového propojení prostudujte již dodávaná propojení s CAD systémy.